Laťky, ukazatele a úkoly. Musí být?

Někdo si říká: "Možná že úkoly, hodnocení a ukazatele nejsou nutné? Kterýkoliv plán, podle některých vedoucích, co již mají flákačů plné zuby, je strop a jeho absence jsou neomezené možnosti. Když si zaměstnanec chce vydělat více, nač potřebuje ukazatele?"

Ve skutečnosti vedoucí nemá na výběr, zda hodnotit a dávat či nedávat plány. Ukazatel je image. Pečujete-li o sebe či nikoliv, image máte stejně. V druhém případě je horší, než v prvním. Absence ukazatelů také neexistuje. Jiná věc, kdo a komu je stanoví. Zaměstnanci vedení či vedení zaměstnancům.

Například špatný obchodní zástupce si vystačí s měsíčním výdělkem ve výši USD1 000, aby se moc nenadřel a, podle jeho představ, si nežil špatně. Řekněme, že tato odměna je 5% z prodeje. Je-li obchodních zástupců 5, snadno zjistíme, že obrat firmy, který stanovili podniku zaměstnanci, činí USD 100 000. Můžeme vést nekonečné debaty o stropech a neomezených možnostech, nemá to smysl. Ukazatele v podniku jsou již stanoveny.

Navíc plán je strop určitého systému. Chcete více, vytvořte jiný systém. Například určitá konstrukce tyče, stanovující strop, zaručuje dokonce pro průměrného skokana výšku, která je dvaapůlkrát vyšší, než výška, kterou skočí geniální skokan bez tyče, ale s vírou v neomezené možnosti.

Chcete-li létat ještě výše, odhoďte tyč a vyrobte si letadlo. Letadlo má také strop, pak ten, kdo nemá letadlo, může vyprávět o absenci omezení, jenže jeho osudem je lézt či maximálně skákat, nikoliv létat.

Podíváme se na to podrobněji. Následujte odkazy níže.